Naše mladé naděje bojovaly na Mistrovství ČR v CoachBallu
O prodlouženém prvním říjnovém víkendu se v Chocni konalo Mistrovství České republiky v CoachBallu – vrchol celé sezóny, na který se sjela špička českého softballu v této kategorii. Naše mladé naděje si na turnaj zajistily účast doslova na poslední chvíli, z posledního postupového místa. Už to byl malý zázrak, ale nikdo z týmu nepřijel jen „zahrát si“. Přijeli jsme bojovat.
Zimní začátek, horké zápasy
Hned první den bylo jasné, že to nebude nic jednoduchého. Pátek ráno v podhůří Orlických hor přivítal týmy pouhými dvěma stupni Celsia. Ruce se klepaly nejen zimou, ale i nervozitou z velkého turnaje. Na úvod nás čekal těžký soupeř – Miners Kladno, pozdější finalisté. Vzpomínka na loňské vyřazení ve čtvrtfinále stále bolela, ale náš tým nastoupil s odhodláním. Už v první směně jsme nasázeli pět bodů a dali jasně najevo, že se jen tak nevzdáme. Bohužel, Kladno se v dalším průběhu rozjelo a utkání skončilo 5 : 12. Druhé páteční utkání proti Tempo Foxies už provázelo slunce a teplejší počasí – jako by se spolu s námi rozehřála i atmosféra. Zápas byl napínavý do poslední chvíle, ale naši hráči ukázali bojovnost a vyhráli 8 : 4. Do třetího pátečního zápasu proti Amasomě Příbram jsme nastoupili s chutí a sebevědomím. A právem! Tomáš Wilda odpálil grandslam, který rozpumpoval celý tým i fanoušky. Dařilo se i ostatním pálkařům a konečné skóre 14 : 7 potvrdilo zasloužené vítězství. Už po pátečním večeru jsme věděli, že postupujeme do osmifinále!
Sobota plná emocí
Sobotní ráno přineslo poslední utkání ve skupině – proti Pasos Pardubice. Naše skupina byla nesmírně vyrovnaná, a tak bylo jasné, že výhra by mohla znamenat i přímý postup do čtvrtfinále. První směny byly napínavé, skóre se přelévalo tam a zpět. Nakonec ale Pardubice ve druhé polovině utkání přidaly a my jsme prohráli 4 : 9. Ve skupině jsme tak skončili třetí a čekal nás boj v osmifinále. Tam jsme narazili na Praotce Roudnice nad Labem – tým s baseballovými kořeny a zkušenostmi. Zápas se proměnil v přestřelku na pálce. Nakonec však soupeř přetavil své útoky v rozhodující momenty a vyhrál 15 : 8. Pro nás to znamenalo přesun do bojů o 9.–12. místo. Ale naši bojovníci se nevzdali! Ještě v sobotu večer nastoupili proti známému soupeři – Olympii Blansko. Tyto vzájemné zápasy bývají vždy vyrovnané, ale tentokrát jsme měli navrch. Skvělá pálka, jistota v poli a chuť ukázat, že máme na víc, znamenaly výhru 11 : 4.
Nedělní boj o 9. místo
V neděli nás čekal poslední zápas, znovu proti Tempo Foxies, kteří nám chtěli oplatit prohru ze skupiny. Ze začátku jsme drželi krok a nechybělo ani pár skvělých momentů v obraně i útoku. Bohužel se v závěru projevila únava z nabitého programu a soupeř dokázal zápas otočit. Prohra 8 : 13 nás poslala na konečné 10. místo.
Úspěch, který má váhu
Možná se to na první pohled nezdá jako senzace, ale 10. místo z 15 nejlepších týmů v republice a z celkového počtu 44 týmů v lize je v našem případě velký úspěch. Během sezóny jsme se potýkali s nesourodým týmem – na jedné straně zkušení hráči, na druhé úplní nováčci, kteří sbírali první zkušenosti. Přesto jsme to společně zvládli a ukázali, že srdce a týmový duch dovedou do cíle i přes všechny překážky.
Poděkování na závěr
Obrovské díky patří Martinovi a Kristýně Edlerovým za skvělé zajištění ubytování a perfektní stravu během celého víkendu. Díky nim jsme mohli soustředit všechnu energii jen na hru. A také velké poděkování všem hráčům, trenérům i rodičům, kteří fandili, pomáhali a vytvářeli atmosféru, na kterou se jen tak nezapomíná. Z Chocně si neodvážíme jen výsledky, ale hlavně zkušenosti, zážitky a chuť zlepšovat se dál.
Autor článku: Michal Doležel